Zuzana Pospíšilová

Určitě si každý z nás vybaví pocit, když rozbalujeme dárek a nevíme co v něm je. Nejprve ho osaháme, zaštěrcháme s ním a pak s velkým vzrušením začneme trhat papír a těšíme se, co uvidíme.

Krátce po Velikonocích jsem dostala pozvání odjet na "Tichý víkend pro ženy". Neváhala jsem, zanechala jsem tři chlapy v chalupě (s tichou podporou babiček) a v pátek odpoledne spolu s kamarádkami odcestovala. Ještě v uších mi zněla slova manžela: "Tichý víkend - pro ženy? To nejde dohromady." Sama jsem nevěděla, do čeho jdu....

Během měsíce května jsme se 10 dní scházeli v říčanském kostele na novéně a společně se tak intenzivněji připravovali na svatodušní svátky. Letos se na organizaci spolu s našimi přáteli z komunity Emmanuel podílelo i modlitební společenství naší farnosti.

Myslím si, že jsme vytvořili opravdu krásné společenství a každý si ze společného setkávání něco odnesl. Mnohé z nás oslovila svědectví, všechny nás určitě spojil Duch svatý, o jehož dary jsme během těch deseti dní prosili.

1. Anežko, určitě si ještě pamatuješ na náš výlet do ZOO s panem farářem. Co tě v ZOO nejvíce zaujalo?

Dlouhá chvíle přemýšlení... No, asi to, jak jsem se v ZOO fotila u Velké čínské zdi (reklamní akce), no a pak zvířata a taky ta houpajda, jak jsem tam lítala. (Anežka se totiž houpala tak moc, že to "vykolejilo" i pana faráře, který ji z dostatečné vzdálenosti pozoroval.)

2. A která zvířata se ti nejvíce líbila?

Ryby, malé opičky a taky zvířata na dětské farmě.

Chtěla bych se s Vámi podělit o tři kouzelná slovíčka, která mě naučila životní zkušenost.

Stalo se to loni v červnu, těsně před termínem mých závěrečných zkoušek. Měla jsem pocit, že to sama nezvládnu, hledala jsem nějakou pomoc, a tak jsem se rozhodla, že jí půjdu sama naproti. Zavolala jsem otci Ludvíkovi a poprosila ho o svátost smíření. Tušila jsem, že tam najdu posilu ..

Když už jsem byla na odchodu, otec mi ještě dal důležitou radu. "Hlavně si nezapomeň říct: Ježíši, důvěřuji Ti! a neboj se, ono to půjde".

Jistě si většina z vás vybaví nádhernou scénu z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku". Malý Vašek sedí u stolu a píše slohovou práci na téma Co dělá můj táta? Při letošním červnovém táborákovém rozloučení se školou na farní zahradě mě napadlo, co by se stalo kdyby... Kdyby tam malý Vašek byl s námi a měl napsat sloh na téma Jaký je náš pan farář Ludvík? Myslím si, že by to napsal takto:

Rád bych se s vámi touto cestou podělil o svoje pocity z mého prvního farního výletu na Svatý Kopeček u Olomouce. Promiňte mi, že však zůstanu pouze u pocitu, ten den jsem totiž vůbec nic neviděl. Zato slyšel jsem toho opravdu moc...

Maminka se dlouho rozmýšlela, zda mě má vůbec vzít s sebou, nebo zda zůstaneme doma. Já jsem v té době měl teprve 38 týdnů a tak si nebyla jistá, jestli to společně zvládneme. Ale můj naprostý klid ji přesvědčil a tak jsme opravdu celá rodina vyrazili. Několik poznámek z mého deníčku: