Vychováváme děti a rosteme s nimi

Nedávno jsem slyšela rozhovor s Naomi Aldorf, rodinnou terapeutkou a autorkou knížky „Vychováváme děti a rosteme s nimi“, byl o výchově dětí. Velmi mě zaujal a tak bych se s Vámi chtěla podělit o pár postřehů.

Sama vím, že vychovávat děti není vůbec jednoduché, je to běh na celý život s výsledkem, který nedokážeme předvídat. A také vím, že jednodušší je určitě vychovávat děti sousedů, známých, ale s vlastními si leckdy nevíme rady. Proto i Vám nabízím několik myšlenek, které mě oslovily.

Co je podle Naomi smyslem výchovy? „Je to jako péče o květinu. Nezaléváme kytku, jen když vykvete, zaléváme ji proto, aby kvetla. Nerozlepujeme okvětní lístky, neotvíráme poupata. Jen ji zalijeme a čekáme. Program, který nastavil Bůh, bude fungovat sám“.

A stejně je to i u dětí. Nemusíme děti vychovávat, musíme o ně pečovat, být s nimi, a to tak, aby mohly vzkvétat. A nezapomínejme, že všechno má svůj čas. Naomi mluví o tom, že děti jsou již hotové lidské bytosti, vše do nich už bylo vloženo. Přirovnává to k dítěti, které je ještě v břiše maminky. Dítě roste samo, nemusíme sahat dovnitř a učit ho dýchat, předávat mu hodiny kojení, neutváříme ho. Nezasahujeme do vývoje, čekáme, až je připraveno přijít na svět samo. Víme, že není dobré ho nechat vyjít moc brzy, snažit se na něj tlačit. A stejné je to i později. Je potřeba se učit od světa, od života, od vztahů s námi. A netlačit. Pokud jdeme proti dětem, naučí se jít proti nám i proti životu.

Naomi také mluví o roli rodičů. Ty děti mají vést, ale neovládat je. Rodič je společník, který dítě doprovází, chrání ho před vlivem médií, před drogami, násilím, před jinými vlivy, které mu neumožňují být tím, kým skutečně má být. Rodič má pečovat o jeho vývoj, který již probíhá.

A jak děti učit? Naomi říká: „Často si myslíme, že děti něco učíme, ale to, co je učíme, je ve skutečnosti to, co děláme. Když se vztekáme, naučíme dítě se vztekat, když se chováme bezohledně, naučíme děti nebrat ohled na druhé, když děti ovládáme a manipulujeme s nimi třeba i formou chvály, naučíme je manipulovat. Děti nás zrcadlí, vracejí nám, co jsme udělali. Děti se laskavostí učí rozhodně od nás a z toho, jak se k nim chováme.

Naomi dodává: „Děti jsou báječné lidské bytosti. Jsou našimi zázraky“.