Verše Magdaleny Delbrelové
Nos antres, gens des rues; s. 89 - 90; přeložila Alžběta Graubnerová
Je 14. července.
Všichni jdou tancovat.
(...)
Řeholníci recitují hodinky ze svatého Jindřicha, krále.
A já myslím na jiného krále,
na krále Davida, který tančil před Archou úmluvy.
Je-li totiž mnoho svatých lidí,
kteří neměli rádi tanec,
je také mnoho svatých, kteří tanec potřebovali,
takovou měli radost ze života:
svatá Terezie se svými kastanětami,
svatý Jan od Kříže s Jezulátkem v náručí