Anežka Ondráčková

aneb překonávání sama sebe a plánování raději přenechat Bohu

V sobotu 4. 4. 2020 před Květnou nedělí jsem měla možnost být součástí online večeru chval. Pořádal ho můj kamarád, tehdy ještě bohoslovec, dnes již vysvěcený kněz, se svými přáteli. V průvodním slově mezi písněmi se zamýšlel na způsobem, jakým chválíme Boha, jaký k němu máme vztah, a také nad blížícími se Velikonocemi. Jeho myšlenky mne velmi zaujaly, a proto jsem se rozhodla se s nimi podělit i s vámi v tomto článku. Následující odstavce jsou citací jeho slov.

Již druhým rokem jsem se zapojila do organizace setkání mládeže našeho děkanství. První myšlenka se zrodila před rokem a půl v létě na diecézním centru života mládeže v Osové Bítýšce. S partou mladých lidí jsme se účastnili největší akce, kterou centrum pořádá - Mamre týdne. Zjistili jsme, jak skvělé lidi máme ve svém okolí a ani jsme o tom nevěděli. Poprvé jsme se setkali ve Střelicích a rok na to 14. 12. 2019 v Oslavanech. 

Jako každý rok se v Ostrovačicích konal náš farní tábor, tentokrát na téma Cyril a Metoděj. Děti putovaly s věrozvěsty až na Velkou Moravu. Poznaly Cyrila a Metoděje, sv. Klimenta, papeže Hadriána II., císaře Michala III., knížete Rastislava a všechny další důležité postavy z historie té doby. Letošní tábor byl ale v jedné věci jiný než ostatní. Kromě toho, že se děti naučily něco z naší historie, poznaly, odkud pocházejí základy naší víry a užily si spoustu legrace, naučily se také něco málo z etikety.

Asi před měsícem jsem jela tramvají z hlavního nádraží do Starého Lískovce. Posadila jsem se a všimla si staré paní, která seděla naproti přes uličku. Poté přistoupil manželský pár. Nejdřív jsem si jej nevšimla, ale potom jsem uviděla, že je žena těhotná. Zvedla jsem se a pustila ji sednout. Znovu jsem se podívala na starou paní, která se na mě dívala vlídným pohledem a usmála se. Po celou cestu jsme se obě na sebe usmívaly a já přemýšlela, kde a jak asi bydlí, a chtěla se jí na to zeptat.

Byla jsem se sestrou na táboře v Borové u Poličky. Tématem tábora bylo společně s Cyrilem a Metodějem šířit víru na Velké Moravě. Každé ráno byla rozcvička v plavkách a pak pokračovala v řece. Prostě úžasné. Jeden den jsme spali pod širákem, ale přišla velká bouřka a my jsme se museli vrátit do chaty. Celou dobu jsem se bála, aby se nikomu nic nestalo. Druhý den jsme šli na celodenní výlet (na Velkou Moravu). Museli jsme plnit hodně úkolů a moc jsme se přitom bavili.