„Odbíjí desátá hodina večerní. Kostel je připravený, program v plném proudu. Ale nikde nikdo. Jen v přední řadě lavic sedí znuděný organizátor a na kůru zpívá ospalý sbor. Tlesk, tlesk. Skončila skladba, organizátor bez zájmu zatleská a unaveně zívne. Ve zprávě o Noci kostelů pak stojí: Nejdepresivnější noc života mého i naší farnosti.“