Vánoční pozdrav 2022

Milí farníci a přátelé,

pomalu končící rok byl z mého pohledu celý ve znamení ruské války na Ukrajině, a rovněž ve znamení synodálního procesu v církvi.

Možná namítnete: Válka, to ano, všichni ji prožíváme, denně na válku myslíme, i cítíme její důsledky, ale synoda? Kromě několika zmínek v ohláškách se nás vůbec netýkala.

Je pravda, že na synodních setkáních v naší farnosti se setkávala spíše malá skupinka lidí. Přesto, z hlediska celocírkevního se jedná o něco velmi důležitého. A podobně jako ruská agrese na Ukrajině, tak i synodální proces v církvi, budou mít velké důsledky pro svět a pro církev.

Důležité věci na synodě se již staly, i když její vyvrcholení, „celocírkevní kolo“, tj. synodální setkání biskupů z celého světa, bude až v následujícím roce (říjen 2023). Jaké jsou ty důležité věci, které se již staly? Začali jsme se učit v církvi nově komunikovat a naslouchat jeden druhému. Dostali jsme k tomu novou metodu, jak spolu hovořit, „na způsob modlitby“: slovo druhého necháváme doznít, nereagujeme na něj ihned, nediskutujeme, nasloucháme a v tichu rozlišujeme. Teprve později bude příležitost zhodnotit i racionální cestou přínosy toho, co druhý člověk řekl, bez ohledu na to, o koho se jedná.

Zde je počátek změny církve. Změny v církvi vždy probíhají pomalu – to může znít jako kritika, ve skutečnosti ale každá změna, která začíná zevnitř, je pomalá. Boží království roste na způsob kvasu (viz Mt 13,33), jeho příchod není vidět, ale je uvnitř a začíná působit. Sám Ježíš Kristus takto vstoupil do světa, nenápadně, jako když žena vloží kvas do těsta. Ale těsto tohoto světa i církve je již proměněné!

Požehnané Vánoce i vstup do nového roku 
Vám přeje a žehná P. Ludvík Bradáč