Říká se: jiný kraj, jiný mrav. Platí to nejen, co se týká zvyků, kultury či způsobu života, platí to zřejmě i ve světě náboženství a nábožnosti. Jedním z důvodů, proč se křesťanství ve středověku rozdělilo na římskokatolické a protestantské, byly také odlišné teorie ohledně tradice. Jedni chtěli ctít nejenom Ježíšovo poselství sdělené v evangeliích, ale také tradiční formy, které se v průběhu let a věků přidávaly, mj. uctíváním svatých, a někdy dokonce přisuzováním božské moci.

Troufám si tvrdit, že na postní dobu roku 2020 hned tak nezapomeneme. Pandemie způsobená virem COVID a nouzová opatření, která panují nejen v České republice, se dotýkají nás všech. Snad každý člověk prožívá v této době „své“ radosti i strasti, někteří větší či menší strach. Mladší generace, která nezažila dobu komunismu, prožívá úžas nad prázdnými regály v supermarketech a vyzbrojena dnešní technikou okamžitě fotí a rozesílá svým rodičům a kamarádům.

Když jsem měl to štěstí a mohl připravovat knihu o P. Damiánovi a jeho nezištné službě malomocným, při jejímž průběhu se sám nemocí nakazil a následně na ni i zemřel, narazil jsem v knize Holy Man australského historika Gavana Dawse, profesora historiografie na univerzitě v Honolulu, tuto formulaci: „Oběť P. Damiána a dalších evropských misionářů ve službě malomocným na Havaji patří mezi hvězdná období křesťanství, která si díky tomuto věrohodnému aktu obětavé a nezištné služby těm nejubožejším získalo nesčetné zástupy nových křesťanů.“ Na pomníku, který byl po smrti P.

Rektora Kněžského semináře v Litoměřicích ThLic. Vojtěcha Cikrleho jmenoval dnes již svatý papež Jan Pavel II. dne 14. února 1990 brněnským sídelním biskupem. V pořadí třináctým. Biskupské svěcení přijal v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně 31. března 1990. Biskupské svěcení přijal velmi mladý – ve 43 letech, což je dle statistiky čtvrtý nejmladší v dějinách diecéze. Svou službu zahajoval po osmnácti letech sedisvakance, kdy v čele diecéze nestál biskup, ale po smrti biskupa Mons. ThDr. Karla Skoupého v roce 1972 ji vedl kapitulní vikář Ludvík Horký.

Již druhým rokem jsem se zapojila do organizace setkání mládeže našeho děkanství. První myšlenka se zrodila před rokem a půl v létě na diecézním centru života mládeže v Osové Bítýšce. S partou mladých lidí jsme se účastnili největší akce, kterou centrum pořádá - Mamre týdne. Zjistili jsme, jak skvělé lidi máme ve svém okolí a ani jsme o tom nevěděli. Poprvé jsme se setkali ve Střelicích a rok na to 14. 12. 2019 v Oslavanech. 

V období svátku Tří králů proběhla i letos v našich třech obcích Tříkrálová sbírka. Je organizována katolickou Charitou ČR, letos v celostátním měřítku už podvacáté. U nás nepřetržitě od roku 2006. 

Dne 26. 12. 2019 proběhlo ve farním centru v Ostrovačicích již tradiční žehnání vína u příležitosti svátku sv. Jana Evangelisty. Farníků se tentokrát nezúčastnilo mnoho, ale naše řady rozšířily nově i dvě farnice z domašovské farnosti. Po počátečním požehnání přinesených lahví otcem Ludvíkem vytrvali všichni v přátelském společenství a sváteční náladě. 

V sobotu dne 22. února 2020 jsme si při mši sv. připomněli 100. výročí nedožitých narozenin našeho bývalého kněze P. Josefa Janšty. Narodil se 18. února 1920. V naší farnosti působil v letech 1971-1984. Přestože od jeho smrti uplynulo již více než 35 let, zůstává stále v srdcích a mysli těch, kteří jej znali a měli rádi. Nám všem byl dobrým příkladem na cestě k Bohu i k lidem. 

V roce 2014 jsme si připomněli 30. výročí úmrtí P. Josefa Janšty a 70. výročí jeho kněžského svěcení. Zemřel 1. srpna a mše sv. byla za něho obětovaná koncem července v kostele v Ostrovačicích. Tehdy jsme poznali jeho rozvětvenou rodinu, která zaplnila téměř celý kostel.

Uběhlo několik let a opět jsme se sešli s jeho příbuznými v sobotu 22. února t. r., kdy jsme pamatovali na jeho 100. nedožité narozeniny, které byly 18. února.

Pražská legenda

Václav Renč

Znáte mne, bláhoví? Znáte mne, zběsilé děti?
Míříte dobře svůj hněv? Já po staletí
vzdech za vzdechem sbírám, jenž z vašich dějin se dere.
Konejším úpění zjevná i tajná, zřím ve sny plaché i šeré,
z teskných i vzpurných mlčení vašich formuji slovo,
ať vladařovo či básníkovo
a z vašich bludů rýžuji pravdu, zářivé zrní
a v píseň obracím bolesti vaše, vy bolestiplní! 

Milí farníci, přátelé! 

Chystáme se oslavit Kristovo vítězství nad smrtí a nad každou temnotou. Na jeho vítězství máme podíl, na křtu sv. jsme totiž zemřeli a vstali z mrtvých spolu s Kristem. 

V uplynulých dnech se hodně hovořilo ve sdělovacích prostředcích ještě o jiném vítězství, týkajícím se křesťanů v České republice, ohledně Mariánského sloupu: Tento sloup byl postaven v roce 1650 na poděkování za obhájení Prahy před švédskými vojsky (v roce 1648), byl stržen 3. listopadu 1918, a nyní může být sloup opět postaven – tak totiž rozhodl Pražský magistrát.