Kristýna Řezaninová

         Letos jsem opět měla to štěstí zúčastnit se letního tábora na faře. Bylo to pro mě nové, protože byl jiný tým praktikantů než v předešlých letech. Překvapilo mě, jak rychle jsme byli sehraní. Všechno šlo jako na drátkách a já jsem všem moc vděčná za podporu, úsměvy a pomoc za všech okolností.

Letos jsem se s kamarády vydala sjíždět řeku Moravu. Moc jsem nevěděla, co mě tam čeká a trochu jsem se i bála. Chtěla bych se s Vámi podělit o to, jak krásné to nakonec bylo.

Jel s námi neobyčejný člověk - kněz Pavel, díky kterému se vlastně na vodu začalo jezdit. Byl velice vtipný a dobrosrdečný. Každé ráno nám sloužil mši svatou pod širým nebem. Obzvlášť krásné byly mše u řeky. Velkým zážitkem se pro mě stala půlnoční mše svatá u táboráku. Nikdy jsem nic podobného nezažila.

Na konferenci jsme se těšily, protože každý rok se nám na ní moc líbí. A ani tento rok nebyl výjimkou. Odnesly jsme si z ní vážně úžasné zážitky.

Na tábor jsme se letos s naší partou praktikantů připravovali s velkým předstihem. Scházeli jsme se na tzv. „porady mladších“, kde jsme si užili hodně práce i zábavy. A konečně to bylo tu.

Už od malička jsem měla problémy s volnými klouby. Když mi bylo devět let, vykloubilo se mi koleno a já musela do nemocnice. Od té doby jsem nemohla chodit do tělocviku a také jsem musela omezit veškerý pohyb, při kterém by se koleno mohlo znovu vykloubit. Bylo to hodně těžké. Od té doby se mi koleno ještě několikrát vykloubilo. Když jsme přišli k lékaři, řekl, že budu muset s kolenem na operaci.