Zeman ve Vídni

Osobní zamyšlení

Bude to již pomalu 40 let, co žiji ve Vídni. Přišel jsem ještě za komunistické éry jako uprchlík z Československa, někdejší disident a člen tzv. Skryté církve. (Takto mne označil slovenský ÚPN, když mne v roce 2015 ocenil vyznamenáním za “odboj proti totalitárnímu systému”). Tenkrát jsem ovšem vůbec netušil, jak významnou osobností jsem.

Pravda je, že za tyto a další aktivity v podzemí tehdejší Skryté církve v komunistické ČSSR jsem téměř okamžitě v Rakousku obdržel politický azyl, což v případě jiných uprchlíků vůbec nebylo běžné. Z tohoto úhlu byly mé pohledy na situaci v tehdejší komunistické ČSSR a později po tzv. „sametové revoluci“ vždy pod speciálním drobnohledem. Třebaže jsem se narámně těšil z toho, že se na Hrad dostal Havel, ve svém kritickém pohledu jsem byl spíše podobný Karlu Krylovi, který očekával radikálnější vypořádání s někdejší komunistickou minulostí “národa” a otevřenější i důslednější propojení politické moci s klasickými, vyspělými demokratickými systémy Západu.

Dnes vidím, že jsem byl utopista. I když jsem vůči Havlovi v mnohém kritický (i v tom jsem podobný Krylovi), přesto ho považuji spolu s Masarykem za nejlepší prezidenty 20. století v Československu, potažmo v České republice. Dva muži, kteří se po Havlovi vystřídali v úřadě prezidenta, jsou pro mne obrovským zklamáním. Ani ne tak kvůli nim samým, ale kvůli tomu, že si je „národ“ (čest těm, kteří je nevolili) za své prezidenty zvolil.

Oba, Klaus i Zeman, jsou někdejší sympatizanti komunistů, (Klaus se stal v roce 2003 po prvé prezidentem za podpory hlasů komunistů, tenkrát ho volil parlament, Zeman krátce v komunistické straně byl, než ho vyhodili).  Nebylo o nich slyšet ani v disentu ani jinde. Klaus svým heslem na začátku své premiérské kariéry „Peníze nesmrdí“ nastartoval politiku oligarchů, chytráctví a obcházení pravidel zákona a morálky, kterou dovršil krátce před koncem svého druhého prezidentského období tím, že zastavil stíhání mnoha obviněných osob, mezi nimi i takových lidí, kteří měli na svědomí velké finanční zločiny, a kterým byl zřejmě vděčný a zavázaný za to, že ho „tenkrát“ na začátku jeho politické kariéry nepodrazili. A to nemluvím o ješitnosti, kterou se ztrapňoval všude kam přišel a cítil se povolaným se ke všemu vyjadřovat…

Zeman svou tlachavou hubou, mající na všechno rychlé odpovědi a jasné recepty, urážel ty, kteří myslí jinak, označiv je jako blbečky a nevzdělance. Chtěl se za každou cenu pasovat do role tatíčka národa, jenž jej chce vší svou silou, hlavně silou „silné“ mluvy, ochránit od zlého a od všech nepřátel. Hlavně těch z řad muslimů a uprchlíků, kteří se hrnou jako hordy neřízeného stáda do EU a do Česka jen proto, aby zde vraždili, znásilňovali a přetvářeli jeho milované křesťanství na nenáviděný islám. Kamkoliv jako prezident přišel, nebo když se zúčastnil předvolební kampaně, tam jen urážel svými pohrdavými výroky, vulgarismy, překrucováním faktů, mlžením a někdy také lžemi. Když si k tomu ještě i trochu „přihnul“ svého oblíbeného alkoholu, oči se mu rozzářily a jazyk rozpletl, byl ještě výřečnější. On to nazýva bonmoty, ve skutečnosti se ale jedná o nesmysly a vulgarity.

Oba dva prezidenti, Klaus i Zeman, se svorně vymezují vůči EU. Je to hlavně jejich veliká „zásluha“, že Česká republika dodnes nemá Euro a je v Unii vnímaná spíše negativně. Já se ptám, kde by asi tak dnes byla česká ekonomika, kdyby tolik let úspěšně nečerpala unijní dotace? Ale toto a mnohé jiné dnes už ani Klausovi ani Zemanovi nevyčítám. Pro mne byli čitelní od samého začátku své politické kariéry a nikdy bych je podle svého svědomí nemohl volit! Ale vyčítám to těm Čechům a Moravanům, kteří je volili, a vlastně ani jim už ne. Dnes víme, kdo byli jejich voliči: lidé, kteří prošli vymýváním mozků v tzv. normalizační době po roce 1968, v době lámání lidských charakterů, které národ přímo či nepřímo pokřivilo… Lidé, kteří již dnes stárnou, ale kteří si pořád ještě postesknou nad tím, jak dobře se za komunismu žilo. Lidé, kteří se v době „normalizace“ naučili na svět dívat úplně jinak než bytosti vyrůstající ve svobodě, v demokracii a otevřené diskusi. Lidé, pro které se neustále opakovaná lež stala nakonec pravdou. Lidé, kteří tak rychle zapomněli, jak to v Československu za komunismu chodilo, když černé bylo bílé a naopak. Lidé, kterým ani dnes, skoro po 30 letech, nevadí, že dnešní vláda existuje jen díky toleranci z řad komunistů a jejich velkorysému souhlasu. Lidé, kterým očividně není nic svaté, ani to, že když má stát navracet peníze za brutálně ukradené a zdevastované církevní majetky, žádá Babišova vláda s požehnáním od Zemana a pod diktátem komunistů zdanění těchto vyplácených peněz.

Tiskem v Rakousku i Česku proběhly obšírné informace o tom, jak trapné a hanebné bylo chování prezidenta Zemana při oficiální návštěvě Rakouska ve dnech 2. až 4. dubna t.r. Vše je možné lehce dohledat na internetu. Řekl jsem si, že už se nebudu k tomu vyjadřovat, že jsem na adresu Zemana v uplynulých letech řekl snad všechno a že ten chorý alkoholik mi už nestojí za to, abych mu věnoval pozornost. Ale jelikož ve Vídni již tolik let žiji a denně se zajímám o politiku, dovolil jsem si tyto řádky napsat a doplnit je alespoň dvěma, z mého pohledu důležitými kritikami:

1) Pan Jindřich Šídlo na portálu: https://plus.rozhlas.cz/jindrich-sidlo-velkolepa-diplomacie-prezidenta-Zemana-7887423píše:

„Pokud jedete jako hlava státu na návštěvu do sousední spřátelené země, kde jste se nedávno (neúspěšně) snažil ovlivnit prezidentské volby ve prospěch poraženého kandidáta, máte na výběr mnoho způsobů, jak tento diplomatický debakl odčinit. Zvlášť když jde o Rakousko. Můžete prostě jen říci, jak moc si vážíte pomoci, kterou jižní sousedé desítky let poskytovali Čechům a Slovákům prchajícím před domácí komunistickou vládou. Můžete také dodat něco v tom smyslu, že Vídeň bývala nejbližší „západní“ metropolí, městem, které je Čechům tolik blízké. Pak už jen prohodíte něco o krásách a pohostinnosti města, kam se vždycky tak rádi vracíte, pochválíte řízek a Sacher, zapomenete protentokrát na někdejší spory o Temelín, jimiž jste se jako předseda vlády musel zabývat. A máte vyhráno.

A pak je ještě druhá cesta, kterou zvolil prezident Zeman. Sotva vylezete před lidi, popustíte uzdu svému nezkrotnému temperamentu a ukážete hostitelům, že žádná urážka není tak nevhodná, aby nemohla zaznít i tentokrát.

Nejde o to, že se prezident ve svém neuvěřitelném projevu před krajany zmýlil, když hovořil o podpoře města Vídně české krajanské škole. To se jistě může stát, při profesionalitě týmu, který je dnes (až na výjimky) na Hradě k dispozici, se podobným chybám při přípravě důležité cesty už nikdo ani moc nediví. Prezident se za svá slova také promptně omluvil, což je skutečně v jeho případě zcela ojedinělé a pro Miloše Zemana jistě až ponižující. Problém je, že i kdyby to byla pravda a Vídeň skutečně nedala české škole „ani šilink“, máte si to při oficiálním projevu nechat pro sebe, případně to při jednání probrat s některými ze svých rakouských přátel, za něž prezident Zeman označuje každého politika, s nímž se v Rakousku kdy potkal…“

2) Pátého dubna Rakušané v diskusi na portálu největšího rakouského deníku Der Standarddrsně zkritizovali Miloše Zemana za jeho chování během státní návštěvy jejich země. A pod novinovým komentářem k jeho excesům ve Vídni zaznívaly také omluvy českých diskutujících. Objevilo se i několik jadrnějších příspěvků v češtině, ale redakce je usměrňovala a diskutující česky upozorňovala, že jejich jazyk ovládá:

• Je docela legrační, když člověk této úrovně kritizuje druhé…
• Není to ten prezident, který zbytek rozumu v makovici utopil v chlastu?
• K tomu snad není potřeba nic dodávat. Už jen pohled na tohoto muže leccos vysvětluje.
• Omlouvám se za chování našeho prezidenta. Nezbývá nám než odpočítávat dny do jeho konce v úřadu.
• Co na tom, že sem tam něco poplete, hlavně, že má plné břicho a že mu u nás chutnalo. VdB (rakouský prezident Van der Bellen) ho určitě také pozval na „krabku“ cigaret, takže o nic nejde. A proč tu vlastně byl? Na tom vlastně nesejde, nejspíš kvůli rakouské pohostinnosti…

Citáty vybrány z: https://forum24.cz/rakusane-strhali-zemana-v-diskusi-k-cechum-jsou-ale-shovivavi

Peter Žaloudek, 8. dubna 2019, Vídeň