Děkanátní setkání mládeže

V sobotu 1. 12. proběhlo ve Střelicích setkání mládeže rosického děkanství. První nápad přišel na konci prázdnin, kdy jsme poznali dva sourozence ze Střelic a zjistili, jaká je škoda, že se mladí nesetkávají a neví, že ve vedlejší farnosti by mohli najít skvělé přátele. A s touto myšlenkou jsme se rozhodli zorganizovat setkání mládeže našeho děkanátu. Konečné slovo padlo 8. 10. a od tohoto dne začaly přípravy. Organizační tým se sešel celkem třikrát a jinak jsme byli v neustálém kontaktu. Domluvil se přesný program a pak každý jednotlivě plnil svěřené úkoly. To vše se samozřejmě konalo se svolením a pod dohledem pana děkana Františka Koutného, který se také do organizace zapojil. Od 4. 11. jsme s týmem začali každou neděli objíždět farnosti a zvát mladé osobně. Propagaci setkání podpořilo dokonce rádio Proglas i televize Noe. 

Na setkání bylo celkem 109 lidí, z toho účastníků 65, organizátorů 14, místních dobrovolníků 23 a 7 kněží. Celý program zahájil pan děkan, který všechny přivítal, následovala hra, která byla směřovaná nejenom k pobavení, ale i seznámení a odbourání prvotního ostychu. Pokračovalo se přednáškou Jendy Balíka na téma „Panama aneb jak ji prožít u nás?“, na kterou navázaly po krátké pauze diskuzní skupinky a pak večeře. Po večeři jsme se přesunuli z obecního sálu do kostela, kde se konaly chvály. Po chválách následoval poslední bod oficiálního programu, a tím bylo překvapení. Před kostelem se všichni sešli do skupinek tak, jak byli na diskuzi, a organizátoři jim zavázali oči šátkem. V jednotlivých skupinkách se chytli za ruce a jejich vedoucí je vedl na kopec za vesnicí, kde si oči rozvázali, dostali lampičku s hořící svíčkou a v průvodu došli na označené místo s hořícími pochodněmi. Protože právě tu noc se konal tzv. církevní silvestr, zazpívali jsme dvě písně: „Zpívej, brzy už přijde Pán“ a „Ejhle Hospodin přijde“, a tak jsme oslavili konec církevního roku a začátek adventu. Na závěr nás vojenský jáhen Jaroslav Zoubek povzbudil krátkým slovem do následujícího adventu a zároveň do celého života a udělil nám požehnání. Tím skončila oficiální část programu, po které byla možnost agapé pro ty, kteří nespěchali domů nebo čekali na odvoz. 

Za naši organizační skupinku můžu říct, že se setkání velmi povedlo. Pozitivní reakce jsme dostali i od účastníků a kněží. Protože to bylo první setkání, které jsme organizovali, jistě nebylo vše dokonalé, ale za nás se povedlo tak, jak jsme chtěli. Doufáme, že se setkání bude konat i další roky a bude se stále více zdokonalovat. 

Anežka Ondráčková