CO JSTE OČEKÁVALI OD TOHOTO TÁBORA? - 0:32

Joža: Vůbec jsem nevěděl, měl jsem zhruba představy, ale šel jsem do toho po hlavě... tak jako do Krakowa.. Zaujalo mě - já to řeknu jinak. Jsem rád, že jsem tady, skvělej kolektiv. Co já osobně potřebuju, v Neslovicích jsem jedinej a je to těžký.
Proč jsem sem vůbec jel - mám rád děti a měl jsem různý teorie, jak se k dětem chovat, ale mám teď radost, že už vím, jak ty děti zapojit. Vyzkoušel jsem si to, je to dobrý, budu v tom pracovat. Asi to bude mé povolání - že za mnou děcka budou chodit do ZUŠ. Nemohl bych chodit a učit o něčem, čemu nerozumím. Musím v tom mít zkušenost..
Ty večerní modlitby, to je něco úžasnýho. Mám čtyři sestry a z toho některé nechodí už do kostela.

I: Já mohu Bohu jen děkovat, letos jsem bojovala, nedařilo se, všichni odvolávali, pak se Božím řízením objevili lidi. Co jsem očekávala? To, co si tady uděláme, to tady budeme mít. Když budeme vědět, co chceme, tak to budou vědět i ty děti.

Dnes se mě líbilo Vaše úžasný svědectví.
Co pomůžou knihy, co pomůže kázání... za každýho z vás nemůžu než děkovat.. :) je půl jedné, jdeme spat.

DO BROU NOC