Moc děkuju paní doktorce, že mi přesunula rehabilitace za jednu malou holčičku...
Pepa: tak... jak zní první otázka... No já jsem předtím očekával to, aby bylo dobré jídlo. Abych si naplnil břicho a byl hodnější na děti.
Miňo: Je to zajímavý, je to hodně zajímavý...
Joža: jestli můžu mluvit za ně...
Pepa: můžeš mluvit, už mě bolí horní patro... buď z jídla nebo z mluvení...
Miňo: Už od druhý třídy jezdíme na jeden tábor. Těšil jsem se. Bylo dost těžký se přeprogramovat, že se těším i tam. Z té pozice praktikanta, je to těžší... Zaujalo mě... Hodně mě to předělalo...
Maky: trochu ti to udělalo jiný pohled na věc...