Mejdan pro Pána Boha

Před loňskými vánočními svátky (13. 12.) uveřejnily Lidové noviny pod uvedeným názvem zajímavý rozhovor publicisty Josefa Žídka s katolickým knězem Zbigniewem Czendlikem. Tématem byly především Vánoce, ale občas se rozhovor stočil i do obecnější polohy. Charakteristickým rysem odpovědí byla občas i humorná zkratka, kterou je Zb. Czendlik pověstný. Pro čtenáře Oříku přejímáme na ukázku několik otázek a odpovědí.

Co přejete svým farníkům k Vánocům?

Především hodně lásky. I když pojem láska teď možná trpí větší inflací než peníze. Stále o ní mluvíme, zpíváme o ní písničky, vznikají filmy o lásce, ale ve skutečnosti dochází k devalvaci tohoto slova. Pro mne to znamená především obětavost a vytrvalost. To jsou hodnoty, které bychom si měli o Vánocích (a nejen o nich) uvědomovat – dokázat se obětovat jeden pro druhého.

Chodí lidé o Vánocích do kostela častěji?

Ano, chodí hlavně na půlnoční. Pán Bůh zaplať za to, že chodí alespoň na tu půlnoční. Pořád alespoň pro ně mají Vánoce nějaký význam. Lidé některé věci cítí intuitivně a jdou za nimi. Proto přicházejí o Vánocích častěji. A je dobře, že vánoční oslavy existují. Myslím, že Pánu Bohu dělá dobře, když vidí, že mu tady na zemi pořádáme o Vánocích takový obrovský mejdan. Oslavujeme přece jeho narozeniny!

Není to jen součást takového folkloru? Není to povrchní?

Když lidé přijdou na půlnoční, je to pro mne výzva, a snažím se, aby měli důvod přijít znovu. Nejsem státní zástupce Boží, nejsem ten, kdo je kárá, kdo je volá k odpovědnosti. Jsem naopak advokát Boží, který má lidi ospravedlňovat, osvobozovat, ulehčovat jim od výčitek svědomí.

Vy jste známý svými moderními názory, dobře vypadáte, pěkně se oblékáte, jsou i to důvody, proč za vámi lidé rádi přicházejí?

Říkám, že tělo je dům pro moji duši, a na druhou stranu reprezentuji Nejvyššího. Nedělám to cíleně, chovám se přirozeně. Podívejte se, Ježíš se také neoblékal u Vietnamců. Měl špičkové oblečení, roucho z jednoho kusu, o které se po jeho smrti losovalo. I manažer ve firmě se musí dobře oblékat. A vezměte si – já zastupuji „firmu“, která existuje dva tisíce let. Když pracuji pro firmu, která existuje už dva tisíce let, tak přece nemůže mít špatného šéfa, ne?

Zbigniew Jan Czendlik se narodil v roce 1964 na polské straně Beskyd. Vysvěcen byl na římskokatolického kněze v roce 1989 po absolvování teologických studií v Katovicích a ve Varšavě. Do Čech byl vyslán v roce 1992 a působil jako farní vikář v Náchodě. Po roce odešel do Lanškrouna, kde působí dodnes, od roku 2008 jako děkan.

Naši farníci se mohou pamatovat na jeho přítomnost při pohřbu Jana Huťky ve Veverských Knínicích před 4 lety. Přijel, aby se osobně rozloučil se svým zemřelým přítelem, a při té příležitosti měl kázání během zádušní mše.