Historky o papeži Janu XXIII.

Papež Jan XXIII., občanským jménem Angelo Roncalli, se vyznačoval srdečností, zdravým selským rozumem a opravdovou zbožností. Miloval všechny lidi, nejvíce se však zajímal o trpící a strádající. Navštěvoval nemocnice, vězení i chudinské čtvrtě v Římě a pro každého nacházel laskavá slova plná útěchy. Řadu věcí řešil s laskavým humorem. Potvrzují to nesčetné historky a anekdoty, které o jeho osobě kolovaly.

Josef Gelmi např. ve své knize Papežové vypráví o návštěvě manželky amerického prezidenta Kennedyho ve Vatikánu. K jejímu uvítání se papež chtěl naučit několik slov anglicky. Jeden z poradců mu přitom doporučil, aby ji oslovil buď „Madam“ nebo „Missis Kennedy“. Než návštěvnice vstoupila do papežovy soukromé knihovny, Jan XXIII. si několikrát polohlasně opakoval: „Madam, Missis Kennedy, Madam…“. Když pak návštěvnice do místnosti vešla, papež radostně zvolal: :Jackie!“

Níže uvedené mikropříběhy jsou převzaty z knihy L. Jílka Humor za kostelem.

Papeže Jana XXIII. ještě nosili na nosítkách. Hned na počátku svého pontifikátu se ptal, jaký je plat těchto nosičů. Úředníci byli zaraženi, dosud se žádný papež o takovéto podružné věci nezajímal. Ještě více byli překvapeni, když papež nařídil zvýšení jejich platů.
„Musí dostat přidáno za papežskou nadváhu!“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Papeže Jana XXIII. navštívila delegace z jeho bývalého působiště Benátek.
„Jak to tam nyní u vás vypadá?“ zajímal se papež.
„Stále jsou problémy, Benátky se propadají,“ odpověděli hosté.
„A to, i když tam nejsem?“

Při audienci projevil jeden z kanadských hostů zájem a zeptal se Jana XXIII.:
„Kolik pracuje tady ve Vatikánu lidí?“
„Polovina,“ odpověděl papež lakonicky.

Jeden z vatikánských úředníků hlásil Janovi XXIII.:
„Nechal jsem opravit plot okolo zahrady, lidi vás tajně pozorovali, když jste se tam procházel.“
„A to tak strašně vypadám?“ na oko se podivil papež.