Církevní rok

V neděli 1. prosince začal nový církevní rok.

Chovám v sobě opravdu hlubokou úctu a obdiv k našim předkům. Jejich život měl svůj řád. Jedli spolu, pracovali, smáli se i plakali, žili svoje životy. Řídili se tím, čím je vedl církevní rok.

Prožívali advent s přípravami na vánoční svátky, s úklidem domácnosti i svého nitra. S radostí chodili na „roráty“. Vánoce, to bylo několik opravdu svátečních dní: Štědrý den, Hod boží vánoční, svátek sv. Štěpána s koledou a návštěvami u příbuzných. Pak přišel den mláďátek, Silvestr a Nový rok, Tři králové a dětští koledníci. Najednou tu byly Hromnice, Svatoblažejské požehnání, doba domácích zabijaček a masopust. I při práci si našli čas na zábavu. A pak Popelec, půst - postní doba. A přišlo jaro, Květná neděle, Svatý týden, Velikonoce. V květnu křížové dny (pondělí, úterý a středa před slavností Nanebevstoupení Páně), kdy se konaly průvody do polí s prosbou za úrodu. Boží Tělo, pouť o svátku patronů kostela, hody, v neděli Posvěcení chrámu Páně, Dušičky - to byly důležité dny v jejich životech.

Přeji nám všem, abychom mohli nastávající rok prožít duchovně s vnitřním mírem a vyrovnaností.