Z historie říčanského kostela

29. červen je svátkem apoštolů sv. Petra a Pavla. Právě naše farnost má tyto dva světce za své patrony a náš chrám Páně je těmto apoštolům zasvěcen.
Jistě by nás mnohé zajímalo něco z historie kostela i duchovní správy naší obce. Následující řádky jsou zpracovány podle knihy „Říčany na Moravě“ od P. Václava Jana Pokorného, kaplana v Ostrovačicích z r. 1923, kterou věnuje na památku říčanským farníkům.
Říčany měly dříve svoji samostatnou duchovní správu. Zmínky o vlastní faře se dějí již v první polovině 14. století. Zároveň se dovídáme i jména některých duchovních správců, kteří zde v té době působili. Za konec samostatné duchovní správy lze bezpečně stanovit dobu náboženských nepokojů, kdy k nám začalo pronikat luterství. Tehdy platilo, že poddaní mají být té víry, jako vrchnost. Je velmi pravděpodobné, že faru a kostel si přivlastnili nekatoličtí kněží.
Od r. 1633 byl farní úřad pro Říčany ve Veverské Bítýšce, a tak místní obyvatelé raději navštěvovali bohoslužby v blízkých Ostrovačicích, nežli v Bítýšce.
Z matričních záznamů vidíme, že ostrovačický duchovní vykonával někdy v Říčanech křest, udílel svátost umírajících. Značná vzdálenost farního úřadu, stejně tak omezené styky věřících s jejich duchovním, jenž do Říčan dojížděl pouze každou třetí neděli, vedly k tomu, že náboženský život zde velmi trpěl. Poněvadž se o znovuzřízení samostatné duchovní správy nikdo z povolaných činitelů nepokusil, bylo přikročeno k vyfaření od Vev. Bítýšky a připojení r. 1773 k Ostrovačicím. Tím se Říčany dostaly pod duchovní správu členů rajhradského kláštera řádu benediktinského.
Farní kostel sv. Petra a Pavla, o němž je zmínka již r. 1349, stál dříve nad vesnicí na tzv. „starém hřbitově“. Byl nepříliš velkých rozměrů a měl kryptu.
Dvakrát vyhořel, r. 1662 a 1709. Požáry utrpěl natolik, že ani opravy nepomohly zabránit sesutí zdiva. Hrabě Prosper ze Sinzendorfu jako patron a farář Josef Wolf se radili o zbudování nového chrámu. Jelikož místo, na němž kostel stával, bylo stísněné, vymohli si dovolení olomoucké konzistoře k postavení nového chrámu na příhodnějším místě.
Patron vedl stavbu na vlastní náklady, materiál poskytla veverská vrchnost. Se stavbou nového chrámu Páně bylo započato r. 1754, kdy 13. srpna farářem Wolfem byl položen základní kámen, „ke cti nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Petra a Pavla“.
Jelikož patron Prosper zemřel, stavba kostela byla pozastavena na celá čtyři léta. Aby byla stavba přivedena ke konci, vynaložil na ni farář Wolf svoje vlastní jmění, zbytek vyprosil na mnoha dobrodincích. Sbírky trvaly po několik let. Takto se horlivým úsilim podařilo, že kostel po tříleté práci byl na podzim r. 1763 tak dalece hotov, že v něm mohla být sloužena první mše svatá farářem Wolfem.
Kostel měl tři zvony, největší byl převzat ze starého kostela, ostatní vybavení bylo pořízeno hlavně za přispění dobrodinců. R. 1865 byla dána do kostela kamenná dlažba místo cihel, říčanský kostel je jednoduchá stavba ve slohu renesančním. Proti pravidlu je oltář otočen na západ a hlavní vchod k východu.
Hlavní oltář je dřevěný, během doby trvání kostela často opravovaný a doplňovaný. Je zasvěcen sv. apoštolům Petrovi a Pavlovi, jejichž obraz malovaný na plátně r. 1807 Fr. Wernerem, visí na zdi za oltářem nad vchodem do sakristie. Představuje loučení sv. Petra a Pavla podle starší předlohy.
Jediný postranní oltář je ozdoben novější (1911) sochou Božského Srdce Páně a starým obrazem, představujícím Matku Boží s Ježíškem, kolem nich sv. Agátu s andělem, jako patronku proti náhlé smrti a nebezpečí ohně, sv. Gotharda s odznaky mše svaté - hrozny a pšeničným snopem jako ochránce úrody proti živelným pohromám.
Dále na obraze můžeme spatřit sv. Floriana zalévajícího oheň, jako patrona proti neštěstí požáru a povodní; sv. Vendelína s ovcemi jako ochránce dobytka proti moru a nakažlivým nemocem. Tento obraz dala malovat obec Říčany r. 1744 od veversko-bítýšského panského malíře Václava Poklasa, na památku zaslíbení obce do ochrany Boží před škodlivým povětřím, ohněm a morem. Snad tento obraz souvisí s cholerou, která zde r. 1742 za vpádu pruských vojsk řádila.
Varhany byly postaveny r. 1904 na místě starých vetchých, zbudovaných r. 1763.
Zařízení kostela bylo budováno vesměs z milodarů a dobrovolných sbírek farníků.
Elektrické osvětlení bylo zavedeno r. 1920. Na věži je jeden zvon. Tři zvony - původní - byly vzaty do války. Věžní hodiny věnoval r. 1912 farář P. Kristin Lux většinou svým nákladem.
Hřbitov stával dříve kolem starého kostela. Pochovávalo se tam až do r. 1879. Nový hřbitov byl postaven za vesnicí u rosické silnice, kde je dodnes.