Struktura církve

Diecéze, farnosti

Církevní správa se člení na jurisdikční oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu vojenský vikariát). Za základní a standardní jednotku lze považovat diecézi, která se obvykle dále dělí na farnosti. Diecéze se mohou sdružovat v církevní provincii.

(zdroj: wikipedie)

Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele obvykle stojí biskup. Vymezuje se většinou územně, v některých výjimečných případech ale je možné i vymezení institucionální či funkční. Podřazenou jednotkou diecéze jsou obvykle farnosti či svazky farností (děkanáty, vikariáty).

(zdroj: wikipedie)

Farnost (z lat. parrochia) je místní církevní obec, patřící většinou do určité diecéze či biskupství v katolické církvi, pravoslavné církvi, starokatolické církvi, anglikánské církvi a několika dalších církvích. V některých protestantských církvích se podobné obci věřících říká sbor.
Farnost zpravidla zahrnuje území vesnice nebo několika vesnic, města nebo jeho části, v některých případech může zahrnovat i celé politické území. Farnost je zpravidla vymezena územně, ale některé jsou vymezeny i tzv. personálně, např. národnostně nebo sociální skupinou (například v Praze existuje akademická římskokatolická farnost u nejsv. Salvátora nebo polská římskokatolická farnost).
Farnosti představovaly ve středověku základ nejen církevní, ale i státní správy, v některých zemích se tak nejnižší státní správní jednotky jmenují dodnes.

(zdroj: wikipedie)

O struktuře církve v České republice se můžeš dočíst zde. Dále na našich webových stránkách můžeš číst o našich farnostech, o našem děkanství i o naší diecézi.