Vypravuji se se čtyřmi dětmi do kina – zařídit hlídání nejmenšího, vypravit sebe a ostatní, znovu se obléct, protože se stala nehoda, nalézt ztracené klíče od auta, vrátit se pro peněženku. Když dorazíme s vyplazeným jazykem k pokladně, musíme se spokojit s horšími místy - ty nejlepší už jsou samozřejmě vyprodány. Nakonec můžeme být rádi, že vůbec nějaké jsou. Stejné je to, když jdeme do divadla, na koncert, sportovní zápas - kdo dřív přijde, ten dřív mele. Každý přece chce zahlédnout svůj idol z té nejlepší pozice J.