Společenství

Nevylučování druhého ani sebe

Potřeba někam patřit, být součástí celku je bytostně lidskou. Ale minulá zranění, zklamání a hřích nás od té potřeby táhnou. 

Je nám mnohdy lépe samotným nežli se dohadovat s někým, kdo nám leze na nervy. Nebo ještě celkem sneseme lidi, kteří to mají podobně jako to my. Takové, co podobně myslí, věří, baví je podobné věci, fandí stejnému klubu, volí stejnou partaj. Ostatní jsou vždycky nějak nebezpeční, podezřelí. Názorem, etnikem, chováním, hodnotami…  Je v nás přirozeně obrovský strach a nejistoty. Vytváříme si svá „spolča“, kde je nám útulno.

Setkání na faře

V kalendáři jsem měla sobotní odpoledne před první neděli adventní vyhrazeno pro již tradiční setkání v Ostrovačicích na faře.

Každý rok se velice těším právě na dobu adventní, na dobu očekávání, na dobu zklidnění, na dobu úklidu a zdobení duše i domova. Letos poprvé jsem ale pořád nějak nemohla chytit slinu. Nastoupila jsem do práce a kolotoč se asi trošku více roztočil.

V rámci úspory času jsem přemýšlela, zda nemám udělat věnečky doma po večerech a sobotní odpoledne tím pádem trávit úklidem. Místo toho jsem se vydala na faru. Proč?

Modlitební společenství

Možná, že jste již někdy slyšeli, že v naší farnosti funguje modlitební společenství. Pokud by Vás zajímalo, co to takové „spolčo“ je, čtěte dál.

Na začátku toho všeho stála Irena. Ta se do naší farnosti přistěhovala, a protože jí chyběla společná modlitba, dala se do práce. Osobně pozvala na první společenství několik farníků a také požádala otce Ludvíka, aby to vyhlásil ve všech 3 kostelích. A pak už jen čekala, jak to dopadne.

Komunita Emanuel

První část smutečních obřadů při pohřbu pana faráře Bedřicha Provazníka v sobotu 10. února 2007 probíhala v Brně v kostele sv. Tomáše. Jednalo se vlastně o poslední rozloučení komunity Emmanuel s otcem Bedřichem jako se svým dlouholetým členem. Rada lidíž komunity Emmanuel se pak ještě zúčastnila odpoledních obřadů a pohřbu v Ostrovačicích. Pro některé z našich farníků jde o málo známé společenství, i když víme, že pan farář a Helenka Malášková jsou členy komunity Emmanuel a na mnohých aktivitách komunity se podíleli.

Živý růženec

Růženec byl vždy prostředkem pro šíření víry a úcty k Panně Marii. Papežové ho doporučovali pro jeho bohaté duchovní plody. Je rozjímavou modlitbou.

Vítejte ve společenství seniorů

„Mládí je květ života, stáří je plod života!“

Před čtyřmi roky 20. 3. 2002 se sešla na faře v Ostrovačicích skupinka zájemců na ustavujícím setkání „Společenství seniorů“.
Dohodli jsme se na pravidelných čtvrtletních schůzkách. Za uplynulé roky jsme prožili již 17 krásných setkání. Ta probíhají většinou ve středu dopoledne a náplň je pestrá: od besed a přednášek až k zájezdům a poutím. Pro představu uvádím: pouť seniorů na Vranov u Brna, na Sv. Hostýn, zájezd do Domu Bible a
kláštera Břevnov v Praze, dále pouť seniorů do Třebíče a Přibyslavi.

O svátostech před biřmováním (1995)

NESMÍRNÁ CENA SVÁTOSTÍ

Svátosti jsou v životě člověka - křesťana - nepostradatelné.
"Teofán Zatvornik přirovnává ty, kteří odmítají svátosti, k člověku, který chce na druhý břeh široké řeky, ale odmítá člun a most. Je možné, že přeplave, ale je možné, že utone, nebo se alespoň nerozumně unaví".

Tomáš Špidlík, Prameny světla

Manželská setkání (1993)

Letos v červenci jsme společně prožili 7 krásných dní na Manželských setkáních v Ostravě-Porubě. Ten týden přinesl nám oběma i našemu vzájemnému vztahu tolik dobrého, že se chceme se všemi, kteří ještě o této akci neslyšeli, o naše zážitky podělit.

Společenství (1993)

Od března letošního roku se skupina několika mladých manželských párů z naší farnosti, za účasti pana faráře schází ve čtvrtek večer jedenkrát za čtrnáct dnů na faře v Ostrovačicích.
Naše setkání se dělí na dvě podstatné části. V první z nich, v tzv.&nbspmodlitební, rozjímáme nad vybraným textem z Bible, sdělujeme ostatním ve skupině, co nás v textu oslovilo, následují chvály, díky, smír a prosby.

Modlitba a společenství křesťanů

Modlitba člověka, který objevil důležitost společenství křesťanů

Pane, po léta jsem dělal něco špatně,
a právě vždycky v neděli.
Chodil jsem sice na mši,
ale slavil jsem oběť vždy
jen jako soukromou pobožnost.

Jak se mohlo stát,
že jsem přišel do kostela
a přitom se nezajímal o souseda.

Přiznávám, že jsem chtěl splnit nedělní povinnost,
abych jednou později neměl potíže
na onom světě.

Pane, provinil jsem se náboženským sobectvím,
které myslí jen na záchranu
vlastní duše.

Naše společenství

Jsme společenstvím tří obcí – tato slova vyslovil nedávno zesnulý o. Bedřich.
Podle zkušenosti zde působících kněží jsou tato slova však spíše zbožným přáním. V jednotlivých našich kostelích jsou sice určité náznaky společenství, do skutečného společenství máme zatím ještě daleko.

Subscribe to RSS - Společenství