Blogy

Ježiš z Naratetu a posolstvo pokoja

Prednesené na Medzinárodnom veľtrhu pre nemeckých podnikateľov v roku 2007 – rok predtým, než vypukla celosvetová finančná a ekonomická kríza.

Motive – Glauben und Zweifel – 25.12.2011, Radio Ö1, 19:05 hod.

Doslovný preklad a spracovanie: Peter Žaloudek

nebo lépe Jak vůbec dál v církvi všeobecně?

V českém Katolickém týdeníku (KT, č. 2, 10.-16. ledna 2012) jsem si v rubrice PERSPEKTIVY přečetl článek Petra Příhody, nazvaný Jak dál v rakouské církvi. Jde o jakousi směsici rekapitulace, zhodnocení nynější situace po Výzvě k neposlušnosti z 19. června 2011 vůči Vatikánu za to, že trvale blokuje debaty o reformách v církvi, a indirektních výčitek, kritik až soudů na adresu “rebelského” kněze Helmuta Schüllera a jeho Farářské iniciativy.

Reakcia na text Dr. Petra Križana

Peter Križan, uverejnené na stránke: www.teoforum.sk

24.12.2011 09:23:11

Václav Havel je môj rodák - človek, ktorý predznamenal a uskutočnil zdanlivo nemožné pre víťazstvo pravdy a lásky nad lžou a nenávisťou. Santo subito. Ale nie o ňom chcem.

Meno Waltera Kirchschlägera je v Čechách i na Slovensku asi málo známe. Možno niekomu hovorí niečo meno Rudolf Kirchschläger (1915 – 2000), ktorý bol otcom Waltera a známym sa stal okrem iného i tým, že bol rakúskym prezidentom (1974 - 1986). Tí však, čo už čítali v tomto roku vydanú knihu: Zradené proroctvo (vydalo ju vydavateľstvo Michala Vaška v Prešove), v ktorej má Walter Kirchschläger nádhernú kapitolu o obraze a praxy skrytej cirkvi na pozadí novozákonnej relektúry, už asi vedia, kam to meno zaradiť.

Zdroj: noviny Österreich: 23. 12. 2011 str. 7 - redaktor Jochen Prüller a Kurier: 24. 12. 2011 str. 3. - redaktorka Magdalena Rauscher-Weber.

V týchto rakúskych deníkoch vyšlo vianočné interview s Helmutom Schüllerom, iniciátorom Farárskeho hnutia v Rakúsku, ktoré vyzvalo v júni tohto roku k neposlušnosti voči pápežovi a vatikánskej kúrii kvoli roky trvajúcím blokádám reformiem v cirkvi. Časť, ktorá sa týkala politicko-ekonomickej situácie som vynechal. Doslovne však prekladám otázky a odpovede ohľadom reformiem v cirkvi.

Ocenění Skryté církve na Slovensku v roce 2011

Nepatřím mezi ty lidi, kteří u piva nebo při debatách o politice, církvi, ekonomické krizi a krizích vůbec vyzdvihují negativní zprávy a šíří tak dál skepsi  a smutek. Jestliže jsem dal do názvu tohoto textu smutné zprávy, tak jedině proto, abych z nich vytáhl právě to pozitivní, to, co dává naději, že nakonec nebudou smutné, ale optimistické.

Obě informace jsem převzal z týdeníku Neue Kirchenzeitung JA – Nové církevní noviny ANO, a doplňuji je svým komentářem pro českého a slovenského čtenáře.

Rakousko právě píše církevní dějiny aneb V Rakousku jdou hodiny jiným směrem

O iniciativě rakouských kněží a jejich výzvě k neposlušnosti vůči papeži, který blokuje reformní snahy, jsem již několikrát informoval. Nyní bych rád poukázal na status quo, jak se situace kolem těchto kněží a jejich snah od července až dosud vyvíjí.

Sedm tézí hnutí Wir sind Kirche

Nedostatek kněží a hrozící likvidace farních společenství nás přinutilo zajmout toto stanovisko:

22. října letošního roku byl v italském městečku Sarmede poblíž Vittoria Veneta zahájen již 29. ročník výstavy obrazů pro děti a mládež. Jak jsem již informoval na stránkách Klubu i Nového Polygonu, poblíž Sarmede žil ve vesničce Rugolo neznámý český malíř Štěpán Zavřel. Neznámý žel pro většinu obyvatel České republiky, protože z ní v roce 1958 emigroval a od té doby žil, tvořil a je pohřben v Itálii. Je zde také v kruzích umělců tvořících nejen obrazy pro děti dobře znám.

Jeden zo svedkov ukončil mlčanie

KURIER, 29.10.2011, preklad Peter Žaloudek

Helmut Krätzl sa narodil 23. októbra 1931 vo Viedni. V roku 1977 bol vysvätený za pomocného viedenského biskupa. Po odstúpení kardinála Königa kvôli vysokému veku v roku 1985 viedol celý rok viedenskú arcidiecézu ako diecézny administrátor. Novým arcibiskupom sa stal však Hermann Groer. V roku 2008 odišiel Krätzl do dôchodku.

U příležitosti nedožitých stých narozenin britského spisovatele Williama Goldinga, který obdržel v roce 1983 Nobelovu cenu za literaturu, vysílal rakouský rozhlas v září letošního roku obsáhlé pásmo o jeho životě a díle. Některé myšlenky autora relace, jímž je Michael Krassnitzer, mne zaujaly natolik, že jsem si dělal poznámky, které mě inspirovaly k napsání tohoto textu.

O tom, čo je solidarita a ako je potrebná na všetkých úrovniach každodenného života snáď ani nie je potrebné písať. Nastúpime do autobusu, ktorý nie je plný. Na nasledujúcej zastávke pristúpia ľudia, autobus sa zaplní. Medzi stojacimi osobami je zopár starých či chorľavo vyzerajúcich ľudí. Pár sediacich vstane a ponúkne svoje miesto...

Pod těmito tituly vyšly v číslech 37. (autor Martin T. Zikmund) a 38. (autor Jaroslav Šebek) dva články o nynější situaci v rakouské církvi.

Tak jsem se vrátil z Polska. Katolickiego. Nebyl jsem tam už víc než 30 let. Kdybych neprožil většinu svého života v zemích tzv. Abendlandu se západní kulturou, civilizací a demokracií,  především v Rakousku, kde trvale žiji dodnes,  ale také v USA, Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii, kde často pobývám při návštěvě přátel, kdybych neměl slovanské a – proč to nepřiznat – komunisticko-estébáckým režimem zdeformované kořeny a tedy i zkušenosti, nevím, co bych teď o své návštěvě Polska psal.  Je vůbec nutné o tom psát?